S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

Oxidační stres oslabí tělo na buněčné úrovni. Jak vzniká a jak se bránit?

31.07.2023

Oxidační stres oslabí tělo na buněčné úrovni. Jak vzniká a jak se bránit?

Všichni tušíme, že oxidační stres má na naše tělo negativní vliv, méně z nás už ale ví, co přesně způsobuje a proč bychom se mu měli vyhnout. Vysvětlíme vám, jak oxidační stres vzniká, jaké může mít následky i jak před ním tělo chránit.

Oxidativní či oxidační stres je základní nerovnováhou mezi produkcí volných radikálů v těle a schopností těla se s nimi vyrovnat a detoxifikovat jejich škodlivý vliv skrze neutralizaci antioxidanty.

.

Oxidační stres způsobuje předčasné stárnutí, a to nejen kůže. Právě proto existuje spousta doplňků stravy a kosmetiky s obsahem antioxidantů, které mají tomuto předčasnému stárnutí zabránit.

.

Jak vzniká oxidační stres?

Vznik volných radikálů není možné úplně eliminovat. Jsou přirozenou součástí procesů v našem organismu a vznikají také vlivem znečištěného venkovního prostředí. Všechny buňky produkují volné radikály a reaktivní formy kyslíku, které poškozují polynenasycené mastné kyseliny, takové jako Omega-3 a Omega-6 v buněčných membránách.

A proto si lidské tělo vyvinulo vlastní obranné mechanizmy - antioxidanty, které volné radikály neutralizují. Oxidační stres vzniká, když dochází k nerovnováze mezi škodlivými látkami (volnými radikály) a ochranným štítem (antioxidanty) v těle. Taková nerovnováha často vzniká po přílišné fyzické námaze a je podpořena nevyváženou stravou přispívající ke vzniku zánětu v těle. Dobrou zprávou je, že nerovnováha způsobena oxidačním stresem může být vyrovnána změnou stravovacích návyků. Odpovídající úroveň ochrany bude zajištěna za podmínky, že budeme denně konzumovat potraviny s vysokým obsahem antioxidantů, tedy 5 až 9 porcí ovoce, zeleniny a extra panenského olivového oleje. Avšak není žádným tajemstvím, že většina lidí za den nezkonzumuje ani polovinu doporučovaného množství.

Pak se lidé, kteří pravidelně sportují a přitom nemají vyváženou stravu, diví, že hladina jejich oxidačního stresu je skutečně vysoká. To nás přivádí k logickému závěru, že právě aktivní lidé s genetickou dispozicí k určité chorobě jsou obzvlášť ohrožení, pokud jejich strava není skutečně vyvážená a obsahuje látky přispívající ke vzniku zánětu.

Jak už jsme řekli, zásadní vliv na vznik oxidačního stresu má náš životní styl. Potřebujeme se tedy vyhnout nezdravým, zejména průmyslově zpracovaným potravinám, omezit kouření, alkohol a spotřebu léků.

Mezi viditelné příznaky oxidačního stresu pak patří také:

  • Nedostatek energie,
  • skleslost,
  • unavená, bledá a křehká pleť,
  • pigmentové skvrny, vrásky a další příznaky stárnutí v nízkém věku.

.

Oxidační stres je stav, který může nastat, když je v těle příliš mnoho nestabilních molekul označovaných jako volné radikály – a zároveň není dostatek antioxidantů, které by jich dokázaly tělo zbavit. Oxidační stres může vést k poškození buněk a tkání.

.

Jáké dopady má oxidační stres na náš organismus?

V malých množstvích mohou ROS sloužit jako signální molekuly, které regulují různé buněčné procesy, včetně imunitní odpovědi. Avšak v příliš velkém množstvví mohou způsobit poškození buněčných složek, jako jsou DNA, proteiny a lipidy. Takové poškození může vést k různým zdravotním problémům a přispět k různým onemocněním, včetně:

  1. Nemoci srdce: Oxidační stres může přispět ke zvýšenému poškození cévních stěn a ateroskleróze (tvorbě plátů v cévách), což zvyšuje riziko srdečních onemocnění.

  2. Neurodegenerativní onemocnění: Oxidační stres hraje roli v patogenezi onemocnění jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Poškozuje nervové buňky a může ovlivnit jejich funkci.

  3. Rakovina: Oxidační stres může poškodit DNA a zvýšit riziko vzniku rakoviny.

  4. Stárnutí: Akumulace poškození způsobených ROS může přispět k procesu stárnutí.

  5. Diabetes: Oxidační stres může zhoršit inzulínovou rezistenci a přispět k patogenezi diabetes mellitus.

  6. Oční onemocnění: Například u makulární degenerace může hrát oxidační stres roli v degeneraci buněk sítnice.

Volné radikály

Volné radikály vznikají jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny. Jsou to v podstatě atomy či skupiny atomů s nepárovým počtem elektronů, tedy s jedním elektronem navíc. Takovéto atomy se rychle navazují na další, kterým také berou po jednom elektronu, a tak i je přeměňují na volné radikály. Tím vzniká řetězová reakce.

Volné radikály jsou vysoce nestabilní a reaktivní, čím poškozují buňky našeho organismu. Ne všechny volné radikály jsou ale špatné. Některé tělo využívá pro boj s mikroby a patogeny.

Antioxidanty

Před poškozením buněk volnými radikály nás chrání antioxidanty. Tyto molekuly se spárují s volnými radikály, a zastaví tak nebezpečnou řetězovou reakci. V podstatě radikálu „darují“ jeden svůj elektron, čímž ho neutralizují. Antioxidanty jsou výjimečné svou stabilitou. I když darují jeden svůj elektron, nepromění se ve volný radikál. Tento proces v těle probíhá nepřetržitě.

.

.

Jak se oxidačnímu stresu bránit?

Výjimečně bohaté potraviny na antioxidanty jsou pak některé druhy ovoce a zeleniny, ale i další potraviny, a to zejména:

  • Lesní ovoce - zejména borůvky, maliny a jahody,
  • artyčok, špenát, goji,
  • kapusta, červené zelí, řepa,
  • fazole, pekanové ořechy,
  • hořká čokoláda (alespoň 70 % kakaa)

.

Dobrým zdrojem antioxidantů byly tuky a oleje z organických zdrojů a jiné nezpracované potravinářské tuky a oleje. V současnosti se většina prodávaných tuků a olejů vyrábí nebo rafinuje. Při rafinaci se ničí všechny znečišťující látky, které by mohly zhoršit chuť, vůni nebo vzhled výsledného produktu. Avšak zároveň se přitom ničí všechny antioxidanty, vitamíny a stopové prvky, jako například polyfenoly, které mají prospěšné protizánětlivé účinky. Pouze částečně se tyto zničené nutriční a protizánětlivé prvky kompenzují uměle přidanými stabilizačními antioxidanty. A právě uměle odstraňování důležitých nutričních látek z námi konzumovaných olejů přispívá k zesílení prozánětlivého charakteru moderního stravování.

Jedním z nedávných příkladů může posloužit olivový olej. Při rafinaci se z olivového oleje odstraňují polyfenoly. V říjnu roku 2011 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) potvrdil důležitost polyfenolů obsažených v olivovém oleji pro zdravou funkci srdce: "Polyfenoly obsažené v olivovém oleji přispívají k ochraně krevních lipidů před oxidačním stresem." Tedy, ničení stopových prvků v průběhu rafinace může přímo ovlivnit biologickou aktivitu olejů. Stejné je to i při rafinaci rybího tuku, při níž dochází k ničení vitamínů A a D.

Výrobky Zinzino Balance oil obsahují kombinaci biologicky aktivních antioxidantů získaných z oliv lisovaných za studena (tzv. polyfenoly), vitamínu D a potřebné dávky Omega-3 mastných kyselin EPA a DHA z mořských ryb. Tyto prvky se synergeticky propojují v nejprospěšnější kombinaci. Omega-3 EPA a DHA z mořských ryb se dostávají do krevního oběhu a okamžitě se aktivují při vzniku lokálního zánětu. Proměňují se na biologicky aktivní substance (rezolviny a protektiny), které následně zajišťují vyváženou reakci imunního systému. Polyfenoly jsou zároveň mocnými protizánětlivými agenty, které blokují enzymy způsobující záněty a poškozující tkáně. Některé polyfenoly, například zrovna ty, které se získávají z oliv (tyrosol, hydroxytyrosol aj.), mají také vlastnosti antioxidantů, které chrání buňky a krevní lipidy před oxidačním stresem úměrně zkonzumovanému množství. Vitamín D pak podporuje normální funkcí imunitního systému.

Vytvořeno systémem www.webareal.cz

MWQ0M2V