Pan Dr. Milan Hlaveš ten čtvrtek říkal, že si sklo samo světlo vytvoří a přitáhne. Vždyť sklo a světlo jedno jsou. Když si prohlížím obrázky z vernisáže Vladimíra Kleina v galerii Břehová na Starém městě v Praze, nezbývá mi nic jiného, než mu dát za pravdu.
Sklo se tentokrát muselo ale hodně snažit a kdyby nešlo o objekty tak výrazného a osobitého umělce, jakým Vladimir Klein je, zřejmě by to skončilo plichtou. Vladimir však dobře ví, co sklo potřebuje a jak působí, tak tu otřesnou modrou porazil, ale bylo to vážně jen „o prsa“.
Nevím, co v minulém životě galeristé z Břehové spáchali, že v tom nynějším byli potrestáni takovou mírou, pro prodejce umění sebevražedného, nevkusu, ale asi to byly zločiny spíš větší než malé, protože odplata je děsivá. Dost dobře si nedovedu představit jakékoliv výtvarné dílo, kterému by ty matně modré stěny slušely, a Vladimír to věděl, a bylo to na něm poznat.
Čeští králové z boje neutíkají a tak i Klein se bil jako lev a co víc, nepadnul a opět zvítězil. Přemohl rozmrzelost, vyprávěl a bavil, vysvětloval, usmíval se, vernisáž si užil, a my všichni s ním. Účast byla veliká, přišel i pan Jiří Harcuba, Vladimírův dávný učitel.
K tanci i po poslechu zahrál orchestr Petra Kroutila v big bandovém složení harmonikáře a kytaristy a tak jsem rád, že ani my z Československého skla jsme celou záležitost nepodcenili a přišla nás celá redakce. Tedy já a Soňa.
Fotografie z vernisáže jsou tady: https://picasaweb.google.com/Jindra8526/VladimirKleinGalerieBrehovaPraha8122011?authkey=Gv1sRgCLes4vHD37DVIA# a několik obrázků, jak to sklo vypadá, když mu neubližují zde: https://picasaweb.google.com/Jindra8526/VladimirKleinSklo?authkey=Gv1sRgCLb2qMmt-qjevwE#
Mnohem více naleznete na Vladimirově webové stránce:
http://www.vladimirklein.cz/
Přeji všem krásný víkend a budete-li se toulat Stověžatou, zajděte do Břehové.
Kleinovo sklo za vidění stojí!
Jindra Pařík 10.12.2011
----------------------------------------------------------------------------------------------
Úvodní slovo vernisáže výstavy Vladimira Kleina,
Galerie Břehová, Praha 1, 8.12.2011
Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D.,
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Galerie Břehová, Praha 1, 8.12.2011
Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D.,
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Výtvarník Vladimir Klein je muž zajímavého profesního osudu, díky němuž nabyl mnoha
zkušeností, které se promítají do jeho díla, zřetelně z něj vystupují a vypovídají o něm samotném. Vladimir Klein byl během více než třiceti pětileté umělecké kariéry pedagogem na slavné sklářské škole v Kamenickém Šenově, jejím ředitelem, poté několik let vyučujícím na prestižním sklářském institutu v japonské Toyamě, hlavním designérem největší české sklárny Crystalex, nyní výtvarníkem ve svobodném povolání atd.
zkušeností, které se promítají do jeho díla, zřetelně z něj vystupují a vypovídají o něm samotném. Vladimir Klein byl během více než třiceti pětileté umělecké kariéry pedagogem na slavné sklářské škole v Kamenickém Šenově, jejím ředitelem, poté několik let vyučujícím na prestižním sklářském institutu v japonské Toyamě, hlavním designérem největší české sklárny Crystalex, nyní výtvarníkem ve svobodném povolání atd.
Základním inspiračním zdrojem tvorby je Vladimíru Kleinovi sklo samotné, nádherný materiál s řadou možností zpracování a uměleckého pojetí. Autor nezapře své důkladné školení a praxi, ctí vlastnosti skla, výborně jim rozumí a dokáže je rozvádět do mnohdy neobyčejných rovin. Nezdráhá se kombinovat dokonalé lesklé plochy zvýrazňující průzračnost skleněné hmoty s razantními zásahy do povrchu. Přese všechny odbočky, hledání a experimenty se jeho dílo nese ve vyrovnané, kontinuální poloze. Základní (nijak ovšem limitující nebo výhradní) linií práce Vladimira Kleina je obdiv k přírodě a jejím dějům, aplikovaný a abstrahovaný až k pomezí znaku nebo symbolu. V průhledných hloubkách skla se jakoby chvěje živá voda, na povrchu se třpytí bohaté téměř krystalické struktury, hmota se proměňuje s procházejícím světlem, harmonicky se dotýkají jemné čisté barvy. V Kleinových plastikách nacházíme nejen celou širokou autorovu zkušenost, ale i nepřehlédnutelné ozvuky jeho úcty k japonské výtvarné kultuře. Fascinující skleněné hmotě dává tento umělec smysl a řád.
Vladimir Klein nezapře ukotvení v generaci sklářských výtvarníků, kterou vychoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v 60.-80. letech prof. Stanislav Libenský. V silné skupině, která respektuje materiál a jeho vlastnosti a klade důraz na - v dobrém slova smyslu - tradiční hodnoty jako kompozice tvarů a barev či řemeslné zpracování. Kleinovo dílo je přitom velmi osobité, jednoznačně identifikovatelné, srozumitelné a sdělné, ale zejména poctivé a v pravdě sklářské.
