Nevím čím to je, jestli stárnu, nebo jsem zlenivěl, nebo snad, chraň Bůh, obojí současně, prostě cítím se nějaký unavený, vyčerpaný a tak nějak smutný.
Říkají „jarní únava“ ale to je hloupost. Na jarní únavu jsme se vymlouvali našim kantorům za bujarých časů po prohýřených nocích. Nic takového mě ovšem dávno nepotkává.
Spíš se mi do toho nechce a jak říkala babička:
„když se nechce je to horší, než když člověk nemůže“.
Jen s velkým sebezapřením vyndávám ty vázy z regálu, balím do bublinek a ukládám do přepravek. Lidská paměť je ošemetná, nepamatuju si spoustu běžných věcí, třeba co jsem měl v tom super-hyper nakoupit a pak nejen že zbytečně vykrmuji mobilní operátory, ale navíc jsem doma pro smích, když si nejsem schopen zapamatovat jedno slůvko: chleba.
U těch sklíček to mám jinak. Docela přesně vím, kde jsem před lety tu věc pořídil, kolik za ní dal a kam až se musel trmácet nebo jak dlouho jsem se kvůli tomu střepu na aukci přetahoval s kolegou Pajacikem. Také si pamatuji, kdo tu věc navrhnul, kde a kdy byla vyrobena a někdy znám i jejího autora osobně. Každá váza má svůj příběh a osud i tajemství zrození, které se snažím rozluštit a někdy se to dokonce daří. A teď se s těmi předměty mám loučit.
Vím, Soňa má pravdu, v domě už není pro samé sklo k hnutí a pořád přináším další věci a tak ty co mám víckrát, nebo vysloveně nepotřebuji jako reprezentanta toho či onoho autora či sklárny bych měl prodat, když je k všeobecnému údivu mého okolí někdo vůbec chce.
Ale stejně, já se cítím jako kuplíř co prodává vlastní dcery pro mrzký peníz cizákům.
Já vím, moje sklo bude v dobrých rukách ve vzdálené Anglii, bude rozdávat radost a skvěle reprezentovat ten náš milovaný plácek uprostřed Evropy. Měl bych být hrdý a pyšný, že jsem snad trošičku popostrčil mezinárodní povědomí o českém sklářství tím správným směrem, měl bych být rád, „že o ty krámy je zájem\" říká Soňa.
Nejsem.
Cítím zármutek, lítost a trochu i bolest.
Jak říkal hotelový manažer Bernie Richardu Geerovi chvilku před šťastným koncem nezapomenutelné filmové pohádky Pretty Woman:
„Musí být težké loučit se s takovou krásou“
(\"it must be difficult let go something so beautifull\")
Bernie máte fakt recht, je to těžké, safra těžké….
Přeji hezký víkend
Jindra Pařík 7.5. 2011
Jindra
[80.188.71.*] 
08.05.2011 11:46 
