Jako chtěla jsem původně napsat něco hezkého a dojemmého. Nad čím by srdce zaplesalo, udělal se knedlík v krku a slza dojetí ukápla. Ale šéfík se směje ještě teď a já už začínám být lehce vytočená, takže jindy jo.
P.s. Tenhle příspěvek je určen především pro všechny, kteří dnes váhali, jestli si dát či nedat skleničku. Tak na šéfa! 
