Jitka Forejtová (*25.10.1923 Praha, +24.9.1996 Praha)
1942 - 1943 Státní grafická škola, Praha
1945 - 1950 VŠUP Praha, prof. Karel Štipl
Jitka Forejtová vystutudovala Státní grafickou školu v Praze a
Vysokou školu umělockoprůmyslovou v ateliéru prof. Karla Štipla.
Od roku 1951 pracovala jako volná výtvarnice, kdy započala svou
mnohaletou spolupráci s řadou československých skláren a porcelánek.
Navrhla nápojový soubor pro Umělecké sklo, závod Lobmeyr v Kamenickém
Šenově dále pak v průběhu padesátých let vytvořila řadu návrhů
užitkového skla např. pro Borské sklo v Novém Boru, sklárnu ve Světlé nad
Sázavou, Karlovarské sklo Moser, sklárnu v Poděbradech, Teplicích aj.
Ve své práci hledala nový výraz sklářských výrobků a snažila se také
experimentovat v oblasti technologie a hledat vlastní netradiční postupy.
V roce 1958 získala vlastní patent na technologii způsobu nanášení
dekoru na sklo, který uplatnila na vázách, miskách a popelnících,
navrhovaných autorkou pro sklárny ve Vrbnu pod Pradědem, Mstišově a
v Chřibské.
Od počátku šedesátých let se pozornost Jitky Forejtové zaměřila také k
tvorbě z porcelánu a keramiky. V následujících letech vytvořila množství
návrhů figurálního porcelánu, který vyráběl Karlovarský porcelán v
Duchcově a továrny v tehdejší NDR.
V sedmdesátých letech Jitka Forejtová tvořila hutnicky utvářené plastiky
z křišťálového skla, věnovala se návrhům hraček, restaurování vitráží
a architektonických prvků (Hlavní nádraží v Praze, Palác Koruna v Praze
Na Můstku) a spolu s malířkou Janou Míčkovou realizovala skleněné objekty
a vitráže např. pro Palác kultury v Praze.
Jitka Forejtová se dočkala mnoha ocenění především za své autorské sklo
a keramiku. V povědomí veřejnosti ale zůstávají hlavně její průmyslově
vyráběné drobné ženské akty.
