Technické požadavky na provedení nouzového osvětlení

05.04.2018

Technické požadavky na provedení nouzového osvětlení

Technické požadavky na provedení nouzového osvětlení stanoví ČSN EN 1838 [1], ČSN EN 50172 [4], ČSN EN 60598-2-22 [2] a ČSN EN 62034 [18].

Veškeré podrobnosti o úrovních a měření osvětlení a adaptaci jsou pak specifikovány v následujících českých technických normách:

  • ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení,
  • ČSN EN 12193 Světlo a osvětlení – Osvětlení sportovišť,
  • ČSN EN 13032-1 Světlo a osvětlení – Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel – Část 1: Měření a formát souboru údajů,
  • ČSN EN 13032-2 Světlo a osvětlení – Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel – Část 2: Způsob uvádění údajů pro vnitřní a venkovní pracovní prostory,
  • ČSN EN 13032-3 Světlo a osvětlení – Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel – Část 3: Způsob uvádění údajů pro nouzové osvětlení pracovních prostorů,
  • ČSN EN 62034 Automatické zkušební systémy pro nouzové únikové osvětlení napájené z baterií.

Montážní požadavky stanoví pravidla pro instalaci HD 384/HD 60364; většina těchto požadavků byla převzata do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 [7].

Požadavky na minimální dobu provozu nouzového osvětlení

Požadavky na minimální dobu provozu nouzového osvětlení stanovovaly právní předpisy s odvoláním na normové hodnoty v závislosti na druhu jím osvětleného prostoru rozdílně. Například podle 9.15.2 ČSN 73 0802 [8] musí být nouzové osvětlení funkční v době požáru v objektu i na částečně chráněných a nechráněných únikových cestách (podle 9.15.2) po dobu 15 minut. Chráněné únikové cesty (dále jen „CHÚC“) sloužící současně jako vnitřní zásahové cesty, nebo navržené podle 9.1.1.1, musí mít nouzové osvětlení funkční podle 9.15.2 téže ČSN nejméně po dobu 60 minut.

Základní přehled rozdílných požadavků na minimální dobu provozu nouzového osvětlení uvádí tabulka 1.

Tabulka 1
Druh prostoru Doba provozu Předpis
CHÚC A (více než 300 osob) 15 minut ČSN 73 0802 [8], ČSN 73 0804 [9]
CHÚC B 30 minut ČSN 73 0802, ČSN 73 0804
CHÚC C 45 minut ČSN 73 0802, ČSN 73 0804
Cesta vedoucí do CHÚC 15 minut ČSN 73 0833 [10]
Vnitřní zásahová cesta (CHÚC*) 1 hodina ČSN 73 0802, ČSN 73 0804
Všeobecně 1 hodina ČSN EN 1838 [1]
Kina a divadla 3 hodiny ČSN 33 2410 [11], ČSN 33 2420 [12]
Zdravotnictví 24 hodin /3 hodiny ČSN 33 2000-7-710 [13]
Prostory s velkým rizikem Trvá-li nebezpečí ČSN EN 1838
Klec výtahu k dopravě osob 1 hodina ČSN EN 1838, ČSN EN 50172 [4]
Klec požárního výtahu 2 hodiny ČSN EN 81-72 [14]
Klec evakuačního výtahu 45 minut ČSN 27 4014 [15]

Tabulka obsahuje pouze ČSN stanovující nejvyšší požadavky na dobu činnosti v případě nouze.

Ke sjednocení shora uvedených rozdílných požadavků na minimální dobu svícení nouzového únikového osvětlení došlo až v červenci roku 2015 zavedením evropské normy EN 1838: Červenec 2013 do soustavy českých technických norem formou ČSN EN 1838 [1].

Podle 4.2.5 ČSN EN 1838 [1] je minimální přípustná doba svícení nouzového únikového osvětlení pro únikové účely 1 hodina.

Požadavky na vybavení objektů a prostorů nouzovým osvětlením

Požadavky na vybavení konkrétních druhů prostor a objektů nouzovým osvětlením vymezují rovněž právní předpisy s odvoláním na dílčí projektové normy. Jedná se zejména o české technické normy z oblasti požární bezpečnosti staveb řady 73 08xx. V těchto projektových normách však většinou technické požadavky na konkrétní druhy nouzového osvětlení (s výjimkou 5.3.6.7 ČSN 73 0831) [16] nejsou blíže specifikovány. Při navrhování konkrétní aplikace nouzového osvětlení se proto vychází z ČSN EN 1838.

Požadavky na provedení svítidel nouzového osvětlení

Nouzové osvětlení může být provedeno dvojím způsobem:

  1. Svítidly s vlastními trvale dobíjenými akumulátory
  2. Svítidly napájenými z centrálního zdroje.
a) Svítidla s vlastními trvale dobíjenými akumulátory

Svítidla musí krytím a provedením odpovídat druhu prostředí, ve kterém jsou instalována. Napájecí kabely zajišťují trvalé dobíjení akumulátorů zabudovaných ve svítidle z rozvodu normálního osvětlení. V případě požáru a při případném porušení či přerušení kabelu se svítidlo ihned automaticky přepne na svůj vlastní zabudovaný zdroj. Provedení napájecího kabelu musí odpovídat způsobu jeho uložení. Kabelové trasy k těmto svítidlům (s výjimkou volně vedených vodičů) nemusí splňovat požadavky na systémy se zachováním funkce při požáru. Schéma zapojení těchto svítidel jsou znázorněna na obrázcích 3 a 4.

Obrázek 3 Schéma zapojení nouzového svítidla pro nouzový režim
Obrázek 3 Schéma zapojení nouzového svítidla pro nouzový režim
Obrázek 4 Schéma zapojení nouzového svítidla pro trvalý i nouzový režim
Obrázek 4 Schéma zapojení nouzového svítidla pro trvalý i nouzový režim

Tato aplikace má oproti jiným několik nesporných výhod. V případě zaplavení nebo požáru zůstávají nouzová svítidla po vypnutí napájení nízkým napětím v provozu na vlastní zdroj bezpečného napětí a nehrozí od nich nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Instalace napájecího vedení k těmto svítidlům je ekonomicky výhodná. Přechod do nouzového režimu se děje bez časové prodlevy.

Nevýhodou je pravidelná vizuální kontrola (1× týdně) indikátorů stavu akumulátorů a dobíjecího zařízení nebo jejich případná výměna.

b) Svítidla napájená z centrálního nebo jiného nezávislého zdroje

V tomto případě kabely zajišťují přenos energie z centrálního nebo jiného nezávislého zdroje do svítidla. Kabelové trasy i kabely musí splňovat požadavky na systém se zachováním funkčnosti při požáru, protože při přehoření nebo poškození kabelu by nouzové osvětlení nebylo provozuschopné. Musí být dodržen také požadavek na vzdálenost vedení nouzového osvětlení od ostatních vedení při souběhu na vzduchu podle NA.4.5.10.7 (521.N11.10.7) ČSN 33 2000-5-52 [5] (nejméně 6 cm při souběhu do 5 m a 20 cm při souběhu delším) a požadavky ČSN 33 2000-5-56 [6] o nezávislosti těchto nouzových obvodů na ostatních vedeních a zařízeních.

Centrální zdroj musí být umístěn spolu s příslušným rozváděčem nouzového osvětlení v samostatném požárním úseku, většinou v samostatné rozvodně vyhrazené pouze pro požárně bezpečnostní zařízení.

Výhodou tohoto řešení je snadná kontrola stavu centrálního zdroje nebo jiného nezávislého zdroje. Nevýhodou je, že při použití malého bezpečného napětí je nutno použít vodiče s velkými průřezy, což zvyšuje celkové investiční náklady. Při použití nízkého napětí je pak nutno nouzové osvětlení při některých situacích vypnout (záplavy, požár apod.) z důvodu ochrany před úrazem elektrickým proudem.

Autor: plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D., MV ČR, GŘ HZS ČR  |  Recenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava, FBI - Fakulta bezpečnostního inženýrství

NzQyNz