E-shop

Co byste opravdu měli o krmivu vědět

Je obecně známo, že kočička je v první řadě masožravec. Hlavní součástí jejího jídelníčku by tedy mělo být maso či kvalitní masné produkty. To znamená, že při výběru krmiva bychom měli dbát, kromě jiného, i na obsah masa v něm. Je pravdou, že dnes můžeme nakoupit "supermarketové" krmivo za velmi příznivé ceny a s pěknou televizní reklamou, ale v první řadě bychom se měli přesvědčit, jaký obsah masa a bílkovin krmivo obsahuje a zda neobsahuje škodlivá barviva, chemické konzervanty a vůbec příliš mnoho neprospěšných "éček". Cena je na jednu stranu příznivá, ale složení krmiva už tak příznivé nebývá (podíl masa začíná od 4 %, kde většinou i končí). Představte si, že byste měli každý den k jídlu jen a jen točený salám, kterého lze sehnat kg již za 45 korun, o jeho kvalitě nemluvě. Jak dlouho byste vydrželi v dobré kondici při této stravě? A kočičky jsou na tom stejně, ba dokonce hůř, protože ony si moc vybírat nemůžou. Co jim dáte, to mají. Vybírejte proto kočičkám to nejlepší, co jim můžete dát. Ony se Vám odmění krásným vzhledem, dobrou náladou a hlavně dlouhým a zdravým životem. My Vám ke splnění těchto předpokladů nabízíme jen to nejlepší. A pokud máte pocit, že ceny jsou vyšší, uvědomte si, že krmné dávky kvalitního krmiva bývají podstatně nižší, než krmiv s nízkým obsahem masa, kde je hlavní složkou soja a jiné náhražky. Podíl obsahu masa by u kvalitního krmiva měl začínat od cca 30%. Pokud si spočítáte náklady na výživné hodnoty zjistíte, že použití kvalitního krmiva nemusí být drahé. Při výběru z našeho Obchůdku opravdu nemusíte mít strach, že byste mohli nakoupit pro svoji kočičku něco špatného. Věnujte někdy chvilku a přečtěte si obsahy jednotlivých složek krmiva, které pro svého chlupáčka kupujete. Možná budete překvapeni. Zkuste s námi počítat:

Trochu počítání neuškodí, aneb "nechci slevu zadarmo"

Vezměme jeden nejmenovaný druh krmiva, mimochodem s moc pěknou televizní reklamou. Můžeme jej nazvat "běžným krmivem". Zaměříme se na pořizovací ceny, na denní dávku pro dospělé kočičky a na množství masných složek v krmivu obsažených. Srovnávat můžeme např. se švédským kvalitním krmivem Bozita.

	Běžné krmivo	Bozita Tetra Pack
Obsah	100 g	370 g
Průměrná cena za 1 balení v Kč	14,-	35,-
Náklad na 1 g v Kč	0,14	0,09
Počet balení na 1 kočku na 1 den *	4	1
Náklady na 1 den v Kč	56	35
Podíl masných produktů v % *	4	93
Náklady na 1 kg masných produktů v Kč	3 500	105

* dle údajů výrobce

Rizika komerčních krmiv

Pojďme si představit běžný obrázek "ze života" poctivého a milujícího, leč nedostatečně informovaného majitele kočky. Na nákup krmiva se vydá v dobré víře k odborníkům. Do chovatelského obchodu nebo do oddělení krmiv v hypermarketu. Tam mu nabídnou konzervy nebo pytle, na jejichž obalu je nápis "kompletní a vyvážená strava pro kočky". Co víc si přát. Doma naplní misku s pocitem, že přesně tohle by si kočička vybrala osobně, kdyby mohla. A co teprve, když jde o krmivo s certifikací "odpovídá standardům AAFCO - Amerického úřadu pro kontrolu krmiv, případně jiného národního úřadu". Kromě toho dotyčný člověk vybral značku, která v reklamě slibuje jen to nejlepší a za roky jejího působení na trhu na ní vyrostly generace koček. Žádný problém, že? Ale proč se u kočky objeví nadýmání, průjmy, zápach z tlamy, úporné svědění kůže, vedoucí k marné léčbě kortikoidy? Proč zvíře trpí záněty kloubů, které ho omezují v běžném životě a proč odchází o rok později ze života vůbec s diagnózou srdečního selhání v důsledku léčbou neovlivnitelného onemocnění srdeční svaloviny (kardiomyopatie)? Možná je čas položit si otázku, zda to, co my, chovatelé koček hodní toho jména, chápeme pod slovním spojením "kompletní a vyvážená strava" je tím, co se skrývá za nápisem stejného znění na obalu krmiva. Vězte, že Američané vydají každý rok za krmení pro zvířata více než 10 bilionů dolarů. Myslíte, že tyto peníze jsou určeny firmám, ve kterých se vyrábí to nejlepší na světě pro kočičí zdraví? Kdepak. 95% krmiv se vyrábí ze surovin, které nejsou vhodné pro lidskou potřebu, ošklivě, ale trefně řečeno - z odpadu, který nikdo jiný, než krmivářské firmy koupit nechce. Těchto 95% krmiv je nezávislými ( rozuměj nezávislými na krmivářském průmyslu) odbornými časopisy nazýváno právě termínem " komerční krmivo". POZOR!! Zdaleka nejde jen o krmiva, která najdete v nejlevnější kategorii krmiv na regálech supermarketů a kterým se řada z vás, kteří nyní tento článek čtete, vyhýbá obloukem. Víte dobře, že od nich nemůžete čekat nic víc, než krmné obiloviny pochybné kvality smíchané s živočišnými odpady a pro lidské oko obarvené tu dočervena, jako že maso, tu dozelena, jako že zelenina a tu nabílo, jako že rýže a vápník! Konzervováno chemickým koktejlem nejlépe 4 potenciálních kancerogenů. Do kategorie komerčních krmiv řadí tyto časopisy všechna krmiva, která používají jiné suroviny, než ty, které vyhovují požadavkům na využití v potravinářském průmyslu (human - grade ingredients). Z druhého konce - jen 5% krmiv na světovém trhu je vyráběno ze surovin v potravinářské kvalitě a ať si to chcete připustit či ne, jen tato krmiva mohou slibovat dlouhodobě bezpečnou výživu pro naše zvířata. Miliony koček a jejich majitelů s nimi doplatilo, doplácí a doplácet bude na "přínos" komerčních krmiv. Proč? Pro peníze!! Tuna kafilerní moučky z odpadů z drůbežárny stojí mnohonásobně méně, než moučka vyrobená z masa kuřat ze stejné farmy, odkud putují do masokombinátu. Rýže v potravinářské kvalitě je cenově nesrovnatelná s krmnou pšeničnou mouku určenou dobytku. Myslíte, že takové suroviny se v krmivu, které kupujete, nenachází? Nebuďte přehnaně důvěřiví. Podle květnového čísla z roku 2003 časopisu LifeExtension nechala v tomtéž roce firma Eukanuba předčasně ukončit testy svého krmiva na půdě AAFCO, protože by nedopadly "dobře" . Přitom celý krmný test AAFCO spočívá v tom, že 8 zvířat je krmeno po dobu půl roku testovaným krmivem. AAFCO nechalo provést analýzu jmenovaného krmiva a zjistilo se, že kuřecí moučka deklarovaná na obale je ve skutečnosti moučkou z vedlejších drůbežích produktů (hlavy, pařáty, krev a střeva) a deklarovaná rýže je nahrazena právě jmenovanou krmnou pšeničnou moukou a ječmenem. Takových úskoků lze "vymyslet" více, případně lze počítat s vaší ovlivnitelností reklamou, veterinářem (který má na bedrech přece jen jiné věci a problematika výživy nemusí být v centru jeho pozornosti, konec konců roli hrají i ty peníze...) apod. a tak je za superpémiové krmivo "nejlepší kvality na světě" vydáváno krmivo konzervované stejným koktejlem chemikálií, jako to výše haněné supermarketové, krmivo založené na obilovinách místo masové moučce a ještě v krmné "kvalitě". A vy klidně zaplatíte za pytel takového krmení totéž, ne-li víc, než za pytel krmiva bezpečného, ani nemrknete. Proč? Protože prostě nemáte ty potřebné informace (vidíte, my vám je přinášíme a neočekáváme za to nic, než že se nad palčivým problémem zamyslíte a třeba nám dáte vědět svůj názor, přece ze sebe nechcete dál dělat obětní ovečky krmivářského průmyslu...). Proč myslíte, že se o nějaké surovině rozhodne, že není v potravinářské kvalitě a musí se tedy prodat k dalšímu zpracování pro zvířata a tudíž za podstatně méně peněz? Nejen že nesplňuje požadavky na obsah živin, ale hlavně - obsahuje cizorodé látky nebezpečné zdraví. Snad nepochybujete o tom, že jsme se zvířaty "jedné krve", a zatím co např. na bakteriální čistotu krmiv by nebylo třeba mít tak přísné požadavky, jako u potravin, co se týče antibiotik, hormonů, pesticidů, zbytků hnojiv, těžkých kovů apod. jsme na jedné lodi. Komerční krmiva jsou obviňována z podílu na alergických chorobách kůže, obezitě, potravních intolerancích, zánětlivých onemocněních střev, chronických ušních infekcích, zánětech slinivky břišní, dyspalzii kyčelních kloubů, rakovině mléčné žlázy, cukrovce. Kolik asi návštěv veterináře je zbytečných, kolik asi problémů svým zvířatům připravíme (byť nevědomky) tím, že je odkážeme na nutričně chudou stravu a vystavíme je tak chronickému defektu řady potřebných látek? Pamatujte, že kvalita a složení surovin je zásadní charakteristikou krmiva. Nestačí, aby krmivo obsahovalo dané množství bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů. Je rozhodující, aby tyto živiny byly v krmivu obsaženy v biologicky hodnotné a pro organismus dostupné (vstřebatelné) a funkční formě. Miska granulí z pšenice a kuřecího odpadu s olejem a vitamíny zničenými teplem při výrobě nemůže poskytnout totéž, jako miska granulí z prémiové kuřecí moučky z masa kuřat určených pro lidskou výživu, z celozrnné rýže, kuřecího a rybího tuku, s přídavkem funkčních vitamínů, minerálů, enzymů, probiotik, prebiotik a kloubní podpory. Cena může být velmi podobná.

Proč myslíte, že se o nějaké surovině rozhodne, že není v potravinářské kvalitě a musí se tedy prodat k dalšímu zpracování pro zvířata a tudíž za podstatně méně peněz? Nejen že nesplňuje požadavky na obsah živin, ale hlavně - obsahuje cizorodé látky nebezpečné zdraví. Snad nepochybujete o tom, že jsme se zvířaty "jedné krve", a zatím co např. na bakteriální čistotu krmiv by nebylo třeba mít tak přísné požadavky, jako u potravin, co se týče antibiotik, hormonů, pesticidů, zbytků. Věnujte prosím pozornost výběru krmiva pro vašeho zvířete a řiďte se ve svém i jeho zájmu svým rozumem.

Věříme, že po přečtení tohoto textu jste blíže rozhodnutí, přesvědčit se, že vaše značka krmiva patří mezi zmiňovaných 5% krmiv vyráběných v potravinářské kvalitě.

zdroj: dr. Karla Dvořáková s využitím podkladů z časopisů Whole Dog Journal a LifeExtension Magazine

A nyní k jednotlivým složkám kočičí potravy

Maso
Ano, je to tak, kočka je, jak všichni víme, masožravec. V porovnání se psem, potřebuje kočka ve své stravě větší poměr masa než ostatních surovin. Ideálním řešením je předkládat kočce aspoň dva dny přemražené syrové maso. Nejvhodnější je hovězí, kuřecí a krůtí maso. Kočkám chutná i vařené maso. Rybu připravíme tak, že ji spaříme vařící vodou. Ryba ale není vhodná pro březí kočky. Nikdy nekrmíme vepřovým - je pro kočku nebezpečné. Je možné přidávat k masu přílohu (těstoviny, rýži), ale platí zásada, že převládající složkou by mělo být maso. Porce masa, která kočce stačí, je velká jako myš. Je proto dobré mít připravené v mrazáku takové porcičky. Rozmrazujeme je při pokojové teplotě, mikrovlnná trouba pro tento účel není moc vhodná. Kočce maso předkládáme nakrájené na malé kousky.

Vnitřnosti

Vnitřnosti kočky také rády přijímají, ale neměly by se v jejich jídelníčku objevovat často. Nejvhodnější jsou játra. U modrých koček ovšem způsobují rezavění srsti, taktéž i mrkev. Obecně zvyšují intenzitu barvy srsti. Z dalších vnitřností můžeme vybrat srdce nebo ledvinky.

Granulovaná krmiva
Kvalitní granule jsou v dnešní době snad to nejlepší, co kočce můžeme dopřát. Obsahují vyvážený poměr všech vitamínů, minerálů, bílkovin. Dbejte na to, aby v jeho složení byl vysoký podíl masa - opět platí výše zmiňovaná zásada. Procento zastoupení bílkovin v potravě by měl být vyšší než 30 %. Málo „masité" granule mají nižší výživnou hodnotu, proto jich kočka musí sníst více, aby uspokojila své potřeby. Obecně lze říci, že nevhodná jsou granulovaná krmiva barvená a konzervovaná. Zkontrolujte také, zda-li není do granulí přidána sůl. Kočkám sice moc chutná, ale neprospívá jejich močovému ústrojí. Výrobci superprémiových granulovaných krmiv nabízejí i speciální řady jako jsou granule pro čištění zubů, pro lepší průchod smotku chlupů, atd.

Konzervy a paštiky
Opět se zaměřte na podíl masa, barviva a konzervanty. S konzervami u koček opravdu šetřeme. Není to velmi vhodné krmivo. Obsahuje velké množství vody a jsou méně vyvážené svým složením. Při podávání mají mít pokojovou teplotu. Některé kočky konzervy časem odmítají.

Mléko

Klasické mléko opravdu do kočičího jídelníčku nepatří. Kočka neumí trávit laktózu, navíc ji mléko způsobuje obvykle průjem. Můžeme ji však dopřát kupované sušené kočičí mléko nebo vodou ředěné neslazené Tatra mléko v poměru 1:1. Tato mléka lze přisladit glukopurem. Zvláště dobré je tuto kombinaci podávat březím a kojícím kočkám, koťatům nebo nemocným jedincům. Z ostatního sortimentu mléčných výrobků můžeme kočky krmit bílým jogurtem, zakysanou smetanu, sýry nebo vanilkovým smetánkem. Nicméně by se mléčné výrobky neměly objevovat ve složení jídelníčku často.

Voda
Čerstvou vodu musí mít kočka stále k dispozici. Hlavně, když je krmena pouze suchou stravou. Její moč je velmi koncentrovaná a nedostatek tekutin by mohlo způsobit onemocnění močových cest. Kočky rády pijí z mělčích misek a některé přímo milují tekoucí vodu. Takovým kočkám uděláme radost elektrickou fontánkou, v které voda neustále cirkuluje.

Vitamíny a minerální látky
Vitamínové doplňky není třeba zdravé kočce do vyrovnaného jídelníčku přidávat. V kvalitním granulovaném krmivu jsou již vitamíny a minerální látky obsaženy v dostatečném množství. Vitamínové bonbonky občas můžeme použít jako pamlsek, ale jak se říká - všeho s mírou.

Tráva

Kočky žijící v bytě nemají možnost přirozeně okusovat trávu, která prospívá jejich trávení. Zasetím různých druhů obilí tento nedostatek můžete napravit. Nejvhodnější je pšenice. Lze použít i ječmen a oves. Kočky však ze všeho nejvíce milují šáchor. Koupený šáchor řádně osprchujte, abyste se zbavili případného postřiku. Šáchorů je mnoho druhů. Velmi vhodný je šáchor - Cyperus zumula, který je běžně k dostání v hobbymarketech. Šáchor - Cyperus papyrus nemusí všem kočkám vyhovovat, protože jsou jeho listy ostřejší. Kočka, která nemá k dispozici trávu, začne okusovat pokojové rostliny. Některé však pro ni mohou být jedovaté.

Pasty
Past pro kočky je na trhu celá řada. Vitamínové, s obsahem trávy, sýrové. Některé doplňují živiny, jiné zvyšují chuť k jídlu. Jsou vhodné například pro nemocné kočky. Stojí zato vyzdvihnout pasty proti trichobezoárům (smotkům chlupů). Pomáhají průchodnosti spolykané srsti trávicím ústrojím. Neměly by chybět u chovatelů bytových koček.

Ostatní doplňky
Dalším doplňkem stravy může být vaječný žloutek pro lesk srsti. Na pití můžeme kočce dát i bylinkový čaj (meduňka, máta). Aminokyselina taurin je v kočičí stravě nepostradatelnou složkou, neboť si ji kočka sama nedokáže vytvořit. Nedostatek taurinu může vést u kočky k oslepnutí nebo k poškození srdečního svalu.

Věk
Koťatům podáváme krmení v malých porcích vícekrát denně. Zhruba od 3. - 4. týdne, má-li kočka do té doby dostatek mléka, začínáme koťátka přikrmovat. Ze začátku krmíme až 6x za den, v dvou měsíců 4x a v dospělosti se dávka upraví na dvě krmení za den. Základem je sušené kočičí mléko nebo Tatra s glukopurem, popřípadě obměňujeme jinými mléčnými výrobky. Můžeme nabídnout i maso v rozmělněném stavu. Později koťata přivykáme na juniorské granule a běžnou kočičí stravu.

Kočky starší sedmi let, tedy seniory, je nejlepší krmit potravou určenou speciálně pro ně. Jejich aktivita není již tak velká, zuby mají často ve špatném stavu, trávení a vstřebávání je také narušeno.

Plemeno
Štíhlejší plemena by měla mít ve složení potravy vyšší obsah bílkovin. Majitelé dlouhosrstých plemen by měly dbát na větší přísun krmiva, které odstraňuje smotky chlupů.

Pohlaví
V závislosti na pohlaví je rozlišná spotřeba krmiva. Kocouři obecně sežerou více. Kastrovaná zvířata také zvyšují svoji spotřebu, proto je musíme hlídat, aby neztloustla.